Příběh o mě

Dovolte mi sdílet kus ze svého příběhu.

"Mnich v ašrámu může prožívat vnitřní nespokojenost, ředitel banky může být šťastný buddha."

Často jdeme automaticky ve šlépějích rodičů a blízkých, a u mě to nebylo jinak. Z rodiny manažerů, ekonomů a obchodníků, jsem dostala směřování ke studiu. Od střední Obchodní akademie až po Vyšší odbornou školu a Vysokou školu v Brně, jsem se věnovala zahraničnímu obchodu a ekonomice vedení podniků. Zároveň paralelně uplatňovala studium v praxi.

Jako 20 leté pískle jsem dostala možnost vést obchod českého e-shopu s oblečením a jak e-shop rostl, rostla jsem s ním. Z jednoho obchodu byly dva, z jednoho města byl region a během tří let jsem se postupnými krůčky stala Operations manager pro 25 obchodů. Vedla jsem storemanagery, rozvíjela strategii, byla zodpovědná za spokojenost zákazníků i téméř 300 zaměstnanců. To mi dalo poznání, jaké to je každý den rozhodovat, spěchat, vše stíhat, být ještě produktivnější, ještě lepší,...

V tomhle módu jsem fungovala 5 let. První dva roky jsem pracovala a k tomu studovala dvě školy, jednu prezenčně a jednu dálkově. Po studiu jsem uzřela příležitost v kariérním růstu, pokud se odstěhuju do Prahy. Tak se taky stalo a moje práce se ocitla na piedestalu. Být ve střehu 12 hodin denně nebylo vyjímkou, neustále online a na příjmu. Má role mě naplňovala, měla sem pocit, že se touto cestou stávám dost dobrá, mladá, úspěšná, hezká… full package toho, co od nás společnost běžně vyžaduje.

Jenže...

Někde tam ve vnitř jsem byla podhodnocená. Srovnávala jsem se, bála jsem se, nevěřila si, žila jsem z mých vystavěných úspěchů. Došlo to do fáze, kdy stačily dvě hodiny v práci a já se ocitala s bolestí hlavy a pocitem, že ji potřebuju odložit někam vedle na stoleček a vychladit hardware než ji znovu nasadím zpátky. Ale nebyl čas. Nejjednoduší a nejvhodnější bylo si toho nevšímat a dělat jakože to není.

Už od malička jsem byla zvídavá a pátrala po smyslu života. Kam vedeme pozornost to se nám zhmotňuje a tak jsem měla ve svém životě čarodějky, léčitele či vědmy. Prostě vždy se objevil někdo s kým můžu filozofovat a odhalovat neviditelno.

V Praze sem začala poprvé meditovat. Prostě sem to jeden den zkusila. Sice sem se cítila trochu divně, ale když to tolik lidí kolem mě taky dělá... musí na tom být něco extra. Den na to jsem přestala s kouřením. Ne, že bych někdy byla velký kuřák, ale byl to fajn důvod proto, dát si v práci pauzu i být součástí všech zajímavých debat. Takže jsem se druhý den ráno vzbudila s mnohem silnější vůlí a bez potřeby si někdy znovu zapálit. Uvědomila sem si, pokud jedna meditace může změnit můj špatný návyk, co asi tak udělá z dlouhodobého hlediska s mým životem. Byla sem zvědavá, a tak jsem v tom pokračovala a kdykoliv to jen šlo, našla sem si čas. Komunikovala s anděly, duchovními strážci, odříkávala mantry, představovala si yantry, léčila se kameny. Později jsem se pak i nechala iniciovat do energie reiki a pokračovala hlouběji studovat jemnohmotný svět. 

Začala transformace, kterou jsem tak usilovně hledala. Přestala jsem si být jistá, že to co dělám, je to co mě dělá štastnou a zdravou. A ztratila vystavěné základy, na kterých jsem předtím mohla bezpečně stát. Ptala jsem se sama sebe a tam nahoře: Co mám dělat? Jaké je mé poslání? Proč jsem tu?

Bod nula, nevěděla sem...

Lítala jsem v oblacích. Měla jsem pocit odpojení od většiny lidí okolo, společnosti obecně a vůbec mě nezajímalo co ostatní běžně řeší. Přišlo mi to vše příliš zbytečné a připadala sem si jako mimozemšťan. S ničím sem se neuměla spojit ale všechno se mě zároveň osobně dotýkalo. Víc mě zajímalo duchovně růst a zvyšovat své vibrace než se hrabat rukama v zemi. 

Když jsem pak jednou náhodou zašla na lekci jógy, něco se změnilo. Bylo to jako vrátit se zpátky do těla. Našla sem dokonalé spojení těla, mysli a duše. Začala jsem praktikovat, a tím se uzemňovat.

Brzy na to jsem šla na svůj první kurz a v průběhu tohoto půl roku se vše nastartovalo.  Vesmír mi poslal natolik jasné signály, že se nedali ignorovat. Odešla jsem z práce, našla odvahu dělat věci, kterých jsem se dřív bála. Tím získala sebevědomí dál pokračovat. Začala se konečně učit jak manifestovat přání své duše ve hmotě a tím uzavírat kruhy.

S poznáním jógové filozofie a láskou k józe jsem se přirozeně rozhodla podniknout první cestu do Indie. Nikdy předtím jsem nebyla dál než na hranici Afriky, přesto jsem se přes všechny články na internetu o náročnosti cestování v Indii rozhodla do toho jít, a bylo to to nejlepší rozhodnutí. Díky jedné 6 týdenní cestě jsem získala neskutečné množství zkušeností, přátelství, partnerství, sebejistoty, nových informací a dalších možností.

Po návratu sem byla v další velké neznámé… a vyloženě na křižovatce mezi mým starým já, a tím co chci prozkoumávat a kým se stát. Volila jsem zda nastoupit zpátky do práce, ovšem představa, že budu opět retail managerem, mě v tu chvíli spíš stahovala než uvolňovala. Věděla jsem, že když znovu naskočím na ten stejný vlak, bude těžké z něj vyskočit zpátky. Začaly chodit nabídky, které bylo těžké odmítnout. Přesto představovali určitou úroveň zaprodání se za to co bych získala. Místo jednoduché cesty, kterou už jsem jednou vyšlapala, jsem se rozhodla pro tu neznámou, která mi nahání strach a za překonaným strachem jsou splněné sny.

Několik dalších měsíců jsem zažívala asi nejlepší období v životě. Vše se mi začalo dařit, vše přicházelo jednoduše ve formě synchronicit. Vybudovala jsem si vztah s vesmírem a naučila se mu důvěřovat.

Stala jsem se učitelem jógy na full time a po každé lekci jsem odcházela nabitá enerigí. Poprvé v životě jsem zakusila, jaké to je sdílet svou vášeň. Měla dostatek času na malování, dokončila další jógové kurzy a jinak se vzdělávala. Seznámila se s obrovským množstvím lidí, kteří mají stejné zájmy. Získala blízké přátele, kteří jsou mi jako rodina a našla spřízněnou duši a lásku.

Pokud jsem se dostala do cyklu mysli, nejistot co bude dál, strachů a obav, rozpoznala jsem své staré vzorce a zvolila si odstoupit. Udělala si něčím radost a nechala vesmír ať se o to postará. Výsledky byly neuvěřitelné. Během pár hodin, někdy dnů či týdnů se problém sám vyřešil, nebo se mi otevřela nová perspektiva řešení, kterou jsem předtím nedokázala vidět.

Na to jak jsem se dříve cítila odpojená od lidí a společnosti, sem naopak nyní cítila silné spojení se vším a se všemi. Uvědomila si důležitost služby a dostala možnost vidět jak funguje zákon přitažlivosti.

Pokud se dáme na cestu víry v samy sebe, zkoušíme a jdeme si za svými sny, které se z počátku můžou zdát jako ty největší strachy, postupně zjistíme, že opravdu máme schopnost "nechat se vést" a díky tomu si manifestovat vše co si přejeme.

Určitě jste někdy potkali člověka, který vás něčím fascinoval, bylo vám v jeho přítomnosti dobře, ale nevěděli jste čím to je…

Jakmile "nechat se vést" jednou zakusíme, budeme v tom pokračovat znovu a znovu, postupně začneme vyzařovat vibrace spokojenosti, vyrovnanosti, sebevědomí a tyto vibrace přirozeně přitahují lidi okolo. Jak ty, kteří vibrují stejně, tak i ty, které tyto vibrace inspirují.

Měla jsem pocit, že jsem si to své na určitou dobu v česku vyčerpala. Jakobych neviděla a necítila pokračování v milované Praze, ani v milované zemi. Lákalo mě poznávat zbytek světa, lidi z jiných zemí, zdokonalovat se v cizích jazycích, učit jógu u oceánu a v horách a pro celý svět, poznávat jógovou komunitu a pomáhat ji zvětšovat. Čelit situacím, které se můžou stát jen za hranicemi jiných kultur. Prožít rozmanitost, kterou nabízí náš svět a nechat otevřít nové dveře a nové možnosti, které jsou za poznáním rozmanitosti a schopnosti díky tomu rozlišit, kde je mé místo do budoucna.

A tak jsem se vydala na cesty. Opustila milovaný byt, vrátila auto a sbalila se do jednoho batohu s tím, že nevím kam přesně pojedu, kdy se vrátím a co mě čeká. Nejsem sama. Spolu s cestováním prozkoumávám i to jaké to je žít v partnerství se spřízněnou duší a poznávat skrze to mužskou a ženskou polaritu sama v sobě.

Přesto můj příběh nekončí poznáním “návodu” na život. Návod neexistuje, a i kdybychom ho našli, je nám k ničemu pokud ho nezačneme žít.

Každý den se píše další ohromný příběh, natolik ohromný, že mi přijde vhodné ho sdílet dál.

Náš vesmír je stvořen z určitých šablon a vzorů, na kterém je postaven. Skrze prožívání a žití se nám je daří rozkódovat.

Nelze je pochopit pokud je neprožijeme.

Můžeme se ale navzájem inspirovat, být si oporou a podporou, tvořit život na naší planetě tím, že půjdeme příkladem a začneme u sebe.

Děkuji, že jste dočetli až sem. Darovala jsem část ze sebe a vám děkuji za darování vašeho času.

Těším se příště.

S láskou

Alex

Share on facebook
Share on google
Share on twitter

More to explore

Vinyasa yoga Trondheim

Vinyasa yoga in Trondheim Come and take a deep breath away from the pressure of everyday life.  It is my pleasure to

Příběh o józe jinak

Story about yoga in another way Yoga is definitely teeming in this new age society. It became a trend of the certain

cs_CZ
en_GB cs_CZ